Menu Zavřeno

Úlohy - Dlouhé texty

OSP Verbální oddíl úloha ID 810

Jordan Belfort (narozen 9. července 1962) je americký motivační řečník a bývalý burzovní makléř. Byl znám svým bohémským stylem života, častými zkušenostmi s drogami a také akciovými podvody, za které si odseděl 22 měsíců v americké federální věznici. Narodil se v newyorské čtvrti Bronx. Svůj bouřlivý život burzovního makléře zaznamenal v autobiografické knize, která se stala předlohou ke stejnojmennému filmu režiséra Martina Scorseseho. Hlavní postavu Belforta hrál Leonardo DiCaprio. Jeho osobní život byl bouřlivý (drogy, sex s prostitutkami, rozhazování peněz) přesto se snažil usadit a mít rodinu.

Jordan byl dvakrát ženatý, jeho první žena byla Denise Lombardo a toto manželství zkrachovalo. Druhá žena, která ho okouzlila svým šarmem, byla Nadini Caridi, s tou má dvě děti. Po své druhé manželce pojmenoval luxusní jachtu. Tato jachta byla původně postavena pro Coco Chanel v roce 1961. Osud této jachty byl zpečetěn v červnu 1996, poté co Belfort spěchal vyřizovat obchod a naléhal na kapitána jachty, ať ignoruje předpověď počasí. Jachta vyjela do silné bouře, ohrožovaly ji několikametrové vlny, nakonec došlo k potopení jachty u východního pobřeží Sardinie, celá posádka byla zachráněná italskou pobřežní hlídkou. Belfort byl obviněn v roce 1998 z podvodů s cennými papíry a praní špinavých peněz. Jednou z klíčových stop byla snaha Belforta ukrýt peníze ve Švýcarsku na bankovní účet tety své manželky. Jelikož se rozhodl plně spolupracovat s FBI, odseděl si místo původních čtyř let pouhých 22 měsíců ve federálním vězení. Jeho společnost Stratton Oakmont byla FBI zavřena v roce 1999. Od roku 2013 žije na Manhattan Beach v Kalifornii, aby byl blízko svým dětem. V současnosti vlastní společnost na trénink a výchovu kvalitních obchodníků. I přes svou kriminální minulost je vyhledáván klienty pro své schopnosti.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jordan_Belfort, upraveno


Které tvrzení odporuje uvedenému textu?


OSP Verbální oddíl úloha ID 809

Jordan Belfort (narozen 9. července 1962) je americký motivační řečník a bývalý burzovní makléř. Byl znám svým bohémským stylem života, častými zkušenostmi s drogami a také akciovými podvody, za které si odseděl 22 měsíců v americké federální věznici. Narodil se v newyorské čtvrti Bronx. Svůj bouřlivý život burzovního makléře zaznamenal v autobiografické knize, která se stala předlohou ke stejnojmennému filmu režiséra Martina Scorseseho. Hlavní postavu Belforta hrál Leonardo DiCaprio. Jeho osobní život byl bouřlivý (drogy, sex s prostitutkami, rozhazování peněz) přesto se snažil usadit a mít rodinu.

Jordan byl dvakrát ženatý, jeho první žena byla Denise Lombardo a toto manželství zkrachovalo. Druhá žena, která ho okouzlila svým šarmem, byla Nadini Caridi, s tou má dvě děti. Po své druhé manželce pojmenoval luxusní jachtu. Tato jachta byla původně postavena pro Coco Chanel v roce 1961. Osud této jachty byl zpečetěn v červnu 1996, poté co Belfort spěchal vyřizovat obchod a naléhal na kapitána jachty, ať ignoruje předpověď počasí. Jachta vyjela do silné bouře, ohrožovaly ji několikametrové vlny, nakonec došlo k potopení jachty u východního pobřeží Sardinie, celá posádka byla zachráněná italskou pobřežní hlídkou. Belfort byl obviněn v roce 1998 z podvodů s cennými papíry a praní špinavých peněz. Jednou z klíčových stop byla snaha Belforta ukrýt peníze ve Švýcarsku na bankovní účet tety své manželky. Jelikož se rozhodl plně spolupracovat s FBI, odseděl si místo původních čtyř let pouhých 22 měsíců ve federálním vězení. Jeho společnost Stratton Oakmont byla FBI zavřena v roce 1999. Od roku 2013 žije na Manhattan Beach v Kalifornii, aby byl blízko svým dětem. V současnosti vlastní společnost na trénink a výchovu kvalitních obchodníků. I přes svou kriminální minulost je vyhledáván klienty pro své schopnosti.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jordan_Belfort, upraveno


Které tvrzení vyplývá z uvedeného textu?


OSP Verbální oddíl úloha ID 754

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít k špatnému posouzení konkurenčních nabídek − poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit, upraveno


Jak může podle textu vypadat jeden byte?


OSP Verbální oddíl úloha ID 753

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít k špatnému posouzení konkurenčních nabídek − poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit, upraveno


Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?


OSP Verbální oddíl úloha ID 752

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít k špatnému posouzení konkurenčních nabídek − poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit, upraveno


Jakých hodnot může nabývat jeden bite?


OSP Verbální oddíl úloha ID 751

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít k špatnému posouzení konkurenčních nabídek − poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit, upraveno


Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?


OSP Verbální oddíl úloha ID 345

Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech. Plastidy jsou organely vyskytující se v některých eukaryotických buňkách, kde vykonávají různé specializované funkce. Protože plastidy mají vlastní nezávislou genetickou informaci obsaženou právě v plastidové DNA, označují se odborně jako semiautonomní organely buněk. Plastidová DNA je podobně jako mitochondriální DNA nositelkou mimojaderné dědičnosti. Existence plastidové DNA byla dokázána v roce 1962 Hansem Risem a Walterem Plautem, i když se předpokládala již dříve.

Příkladem plastidů typických v rostlinných buňkách jsou chloroplasty, v nichž se odehrává fotosyntéza, která rostlině zajišťuje přeměnu světelné energie na chemickou. Plastidová DNA obsažená v chloroplastech se označuje jako chloroplastová DNA (cpDNA či ctDNA). Předpokládá se, že chloroplasty v rostlinách jsou původním a nejstarším druhem plastidů. Jejich DNA je odvozena od sinicového předka chloroplastů, který byl před stamilióny let v procesu evoluce eukaryotické buňky touto buňkou pohlcen. Navíc například u krásnooček či skrytěnek existují plastidy vzniklé druhotným pohlcením eukaryotické buňky, která již obsahovala chloroplast, ale i tyto sekundární plastidy rovněž obsahují genom sinice. Výjimkou je však útvar zvaný nukleomorf, tedy zbytkový genom buňkou pohlceného eukaryota.

Chloroplastová DNA se při pohlavním rozmnožování přenáší buď ze samičích pohlavních buněk, nebo ze samčích, ale někdy i od obou pohlaví. V buňce bývá přítomno více kopií plastidové DNA, a ta je obvykle kruhová, tedy ve tvaru uzavřené smyčky. Velikost pDNA, měřená jako počet nukleových bází, je velice rozmanitá, přičemž redukované plastidové genomy se nacházejí zejména u druhů, jejichž plastidy ztratily fotosyntetickou funkci (např. parazitická řasa Helicosporidium či výtrusovci).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plastidov%C3%A1_DNA, upraveno


Které z následujících tvrzení odporuje uvedenému textu?