Důvody pro zavedení státní maturity
Ztracené výhody a byrokracie
Přípravy na novou maturitu započaly daleko dříve naž v roce 2011, kdy byla nová maturita poprvé pořádána. Autoři nové maturity se inspirovali v západních zemích trendem společných maturit. Tato snaha má za cíl zkvalitnit vzdělávání na středních školách, ne vždy se jí to ale daří.
Nemusíte mít ale obavu, že Vám státní maturity znepříjemní život, zásadní je snažit se osvojit širokou paletu znalostí a dovedností. Státní maturita (její společná část) je jen novou formou testování znalostí a dovedností, v ničem jiném není nová. Je to další byrokratický systém, který se snaží měřit výsledky více objektivně. A to může být pro někoho lákavé.
Snaha o sjednocení výsledků
Myšlenka, že stejné zkoušky dospělosti na všech středních školách povedou ke sjednocení váhy maturitního vsvědčení je správná. Je dobré mít měřítko, které zajistí, že samé jedničky na jedné střední škole jsou totéž jako samé jedničky na jiné střední škole. Tato snaha je v duchu pořekadla "měřit všem stejným metrem".
Největším cílem státních maturit je docílit takových srovnatelných maturitních vysvědčení, aby je vysoké školy mohly brát jako kritérium pro přijetí. To je velmi dobrá myšlenka, protože se hodnotí celkový prospěch studenta, nikoli aktuální výkon při přijímačkách. I když i to je dnes sporné, protože Scio testy, které jsou kritériem přijetí na mnoho vysokých škol, mají mnoho termínů.
Minimální standard znalostí a dovedností
Ještě přijatelnou myšlenkou státních maturit je to, že existuje nějaký minimální standard znalostí a dovedností, který si musí všichni středoškoláci osvojit. Bohužel ale tento standard je tak nízký (aby vyhověl všem), že pro studenty gymnázií nepředstavuje tato základní úroveň maturity žádné důstojné zakončení jejich studia.
Tím pádem vznikla myšlenka dvou úrovní státních maturit: základní a vyšší úroveň. Jenže právě tehd vzniká další problém, nyní máme dva druhy maturity, jednu hodnotnější a druhou méně honotnou. Takže snaha mít souměřitelné výsledky všech maturit znovu není možná.
Stvořitelé státních (společných) maturit tedy docílili toho, že pro studenty učilišť je základní úroveň maturity a pro studenty gymnázií vyšší úroveň maturity, to se ale vždy mělo za samozřejmé. Dokonce, a to by Vás mělo uklidnit, je zřejmé, že základní úroveň musí být přijatelná pro nejlehčí učiliště, takže jakákoli střední škola, která je jen o trochu obtížnější než to nejlehčí učiliště, by měla mít perfektně připravené studenty, o gymnazistech nemluvě. Popobně je tomu i u vyšší maturity.
Pokračování níže
Náhrada přijímaček
Bohužel hlavní benefit vyšší maturity, totiž rozhodný dokument pro přijetí na vysokou školu, je zatím nejastý. Vysoké školy povětšinou vyčkávají a čekají, jak se vyšší maturity osvědčí. Ze státní maturity se tedy stává kolos, který mnoho stojí a přináší příliš byrokracie, než aby jeho pochybné výhody převážily. Velmi zváštní je, že na gymnáziích je možné si vybrat ve společné části maturit základní úroveň, to je chyba systému.
Závěrem přidávám zamyšlení, zda nové státní maturity nevedou ke zploštění celého systému vzdělávání. Domnívám se, že je chybný předpoklad, že by se všude (na stejném typu školy) učilo totéž a stejným způsobem. Vždy budou existovat lepší a horší učiliště, stavební nebo strojní střední školy či gymnázia. Kdyby studenta na střední škole učili to, co bude přesně u maturity, pak by bylo snadné se na ni připravit. Jenže vždy existuje oblast toho, co učí jen ti nejlepší kantoři a co se neučí vůbec.
Nevěšte hlavu, poctivou každodenní prací se lze dobře připravit.
